Jak postavit voliéru ze dřeva, kovu nebo jejich kombinace

Voliéra se dá postavit za jeden víkend, ale špatný materiál se projeví až po první zimě nebo po první noci, kdy se k ní přiblíží kuna. Dřevo je nejsnazší na zpracování, kov vydrží déle a kombinace bývá nejrozumnější kompromis. Co si vyberete, záleží na tom, kdo ve voliéře bude žít, kolik máte místa a jak moc chcete každý rok natírat.

Dřevěná konstrukce: levná na práci, náročná na údržbu

Na dřevěný rám stačí pila, vrtačka a vodováha. Hranoly o průřezu kolem pěti krát pět centimetrů dobře drží menší voliéru pro okrasné ptactvo nebo drůbež, u vyšších staveb se vyplatí silnější sloupky. Dřevo vzhledově zapadne do zahrady a snadno se do něj kotví pletivo i závěsy dveří.

Slabinou je vlhkost. Sloupky v kontaktu se zemí zhnijí během několika let, proto je neukládejte přímo do hlíny, ale na betonové patky nebo ocelové kotvy. Použijte impregnované dřevo bez nátěrů, které ptáci okusují. Zejména papoušci a hrabavá drůbež hlodají do všeho, co je v dosahu, takže jedovaté laky nepřipadají v úvahu.

Kovový rám pro velké a dlouhověké stavby

Pozinkované jekly nebo trubky vydrží desítky let a nehnijí. Hodí se pro velké voliéry, kde rám nese i střechu se sněhovou zátěží. Řezání a svařování však vyžaduje brusku a zkušenost, bez svářečky se spoje řeší šrouby a objímkami, což stavbu zdraží a zpomalí.

Kov má ještě jednu nevýhodu: v létě se rozpálí a v zimě promrzá. Pro druhy citlivé na teplotní výkyvy proto počítejte s krytým koutem ze dřeva, kde se ptáci schovají. Neošetřené železo na dešti rezaví a rez se šíří i na pletivo.

Která varianta pro koho

Varianta	Hodí se pro	Hlavní slabina
Celodřevěný rám	Menší voliéru, začátečníky, okrasné ptactvo	Hniloba, nutná údržba
Celokovový rám	Velké stavby, trvalé umístění	Náročnější zpracování
Kov a dřevo	Většinu zahradních voliér	Dva typy spojů

Kombinace bývá nejpraktičtější: nosný rám z pozinkovaných profilů, dřevěné obložení zadní stěny a dřevěný přístřešek pro hnízdění. Kovové sloupky zalité do betonových patek nepodléhají hnilobě, dřevo pak stojí tam, kde se nedotýká země. Když se po letech některé prkno vymění, nemusíte stavět znovu celou voliéru, stačí vyměnit jednu stěnu.

Pletivo rozhoduje o bezpečí ptáků

Klasické šestihranné pletivo, takzvané králičí, sice vypadá solidně, ale kuna nebo lasice jím proklouzne nebo ho prokouše. Pevnější je svařované pletivo z drátu, který se na rozích neroztahuje. Velikost oka vybírejte podle chovance: pro zebřičky a kanáry stačí hustší síť, aby nevylezla ani myš, pro větší ptáky může být oko širší.

Pletivo upevněte na vnitřní straně rámu, aby se ptáci nemohli dotýkat hran a drátů z vnější strany. Zahrabaný nebo na zem položený pás pletiva široký asi půl metru zabrání podhrabání, což ocení především majitelé drůbeže.

Střecha a podlaha: co se často podcení

Alespoň část voliéry musí být zastřešená, jinak se ptáci a krmivo vystaví dešti a trusu divokých ptáků, který přenáší nemoci. Vlnitý plast nebo plechová krytina vydrží déle než plachta, jen u plechu počítejte s hlukem za deště a s přehříváním. Sklon aspoň několik stupňů zajistí odtok vody.

Podlaha může být z drceného kameniva, betonové desky nebo písku. Beton se nejlépe čistí, ale je studený, písek je příjemnější, avšak je nutné ho pravidelně vyměňovat. Nad hlínou, která se v dešti mění v bláto, ztrácíte kontrolu nad hygienou.

Pokud ve voliéře žije drůbež, nechte u země vyvýšenou plochu z prken, kde se zvířata v dešti suší. U drobných ptáků se osvědčila odnímatelná zásuvka na dně, kterou denně vytáhnete a vyklepete.

Bidla, úkryt a krmítka uvnitř

Prázdná klec z pletiva ptáky nespokojí. Bidla zavěste v různé výšce a o různém průměru, aby si nohy při sezení protahovaly a nezatěžovaly pořád stejný bod. Nejlépe slouží živé větve z ovocných stromů nebo vrby, které před použitím dobře omyjte a zbavte případných postřiků.

Úkryt před deštěm a větrem má mít zadní a boční stěnu plnou, jen vpředu otevřenou. Pro hnízdění přidejte budky nebo koše podle druhu. Krmítka a napáječky patří pod střechu a do výšky, kam nedosáhne trus z bidel. Vodu měňte denně, v zimě hlídejte, aby nezamrzla, a vstup do voliéry řešte dvojitými dveřmi nebo malou předsíňkou, aby vám při krmení nikdo neunikl ven.

Umístění, sousedé a povolení

Postavte voliéru tam, kde ji ráno osvítí slunce a kde ji nezaplaví voda ze svahu. Nevhodné je místo pod stromem, z něhož padají listy a ptačí exkrementy. Hlučnější ptáky, třeba kohouty nebo papoušky, umístěte dál od hranice pozemku.

U větších staveb se vyplatí zeptat se na stavebním úřadu, zda stačí ohlášení, nebo je potřeba povolení, protože pravidla závisejí na velikosti a umístění objektu. Platí také obecní vyhlášky o chovu zvířat. Aktuální podmínky si ověřte předem, ušetříte si pozdější bourání.

Zdroje

• Český svaz chovatelů
• Státní veterinární správa
• Ministerstvo zemědělství ČR