Oblý sedací nábytek oživí každý obývací pokoj

Jedním přesně definovaným středem mnohoznačný jako symbol a podle některých filozofických představách i základní útvar kosmické struktury. Zcela přirozeně tedy pronikly kruhy i do designu. Někdy ve své stlačené podobě oválu nebo kruhových úsečkách či prostě v návrzích, ve kterých na stolech tvůrců vznikaly protínání několika kružnic a vyvolaly tak dojem zvlněného okraje nábytku. Oblý tvar sedacího nábytku přineslo vrcholný barok. Střídání vydutých a vypouklých hmot přeměnilo pohovku na dramatický objekt. Vždyť samotný lidé v období baroka žili jedno velké divadlo. Přísně pravoúhlé tvary nejsou, jak se většina lidí domnívá, výtvorem funkcionalismu třicátých let dvacátého století, byly oblíbené v renesanci, rehabilitovány v klasicismu , nová renesance je oprášila a art - deco si je půjčilo z minulých let. Konec padesátých let a šedesátá léta dvacátého století byly znovu v duchu kruhu. Oblé tvary jsou subjektivní přátelštější a na tomto tvrzení se shodnou, tak psychologové, tak designéři. Ovál, kruh nebo oblé křivky si v žádné době nevynútila jen móda. Úzce souvisely s možnostmi a technickou úrovní nábytkářského řemesla. Zásadní roli hrála schopnost vázat k sobě dřevěné plochy v tupých úhlech nebo zdokonalení způsobu napínání potahové látky. Tak například v období kubismu se jako problém ukázaly ostré hrany, protože při úložném nábytku se nedaly bez kovových výztuží pevně spojit a při sedacím nábytku nevyhovovaly potahu. Látka se ve vztahu k struktuře napínala tak nepřirozeně, že při pravidelném používání praskala. I dnes se najdou lidé, kteří vše co se "vymyká normálu", chápou jako zavrženíhodnou expresionistickou tendenci s kořeny v padesáti letech nebo v postmoderně, která je výrazově nepříliš střídmá. To znamená, že na první pohled vás nadchne no na desátý už okouká. Přátelským kompromisem může být sedací nábytek ve tvaru křivky, nejlépe oblouku nebo dokonce kruhu. Navazují na čtyřhranné moduly velikosti jeden a půl krát jeden a půl metru a připojují se jednoduše k sedacím soupravám nebo křeslům. Tyto moduly vystupují do prostoru, ale chybí jim hrany. Zjemňují tak celkovou "rovnou" linii nábytku a navíc díky velké ploše poskytují možnost neformálního sezení. Sedací moduly v současnosti umožňují složit z několika částí oblý tvar sezení. Vyjímají se ve velkém prostoru a nabízejí bližší kontakt sedících osob než klasické pohovky. Vyvolávají dojem uzavřenosti v dobrém slova smyslu a navíc nabízejí pocit intimity.